Back Audofleda AST Аудофледа Bulgarian Audofledis Breton Audofleda Catalan Audofleda German Αυδοφλέδα Greek Audofleda English Audofleda Spanish Audoflède French Audofleda Italian

Audofleda

Audofleda
NarozeníDesetiletí od 460
ÚmrtíDesetiletí od 510
Ravenna
Povoláníkrálovská choť
ChoťTheodorich Veliký[1]
DětiAmalaswintha
RodičeChilderich I. a Basina[1]
RodMerovejci
PříbuzníChlodvík I.[2], Lantechild[3], Albofledis[4], Baderich, Bertachar a Herminafried (sourozenci)
Athalarich[5] a Matasuntha[5] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Audofleda (467? – 511/526?) byla ostrogotská královna, manželka Theodoricha Velikého.

Byla dcerou merovejského krále Childericha I. a Basiny Durynské. Jejím sourozenci byli Chlodvík I., franský král, Albofledis a Lantechildis. Nejdůležitější svědectví o životě Audofledy se dochovalo ve zdrojích Anonyma Valesiana, Jordana a Řehoře z Tours V 90. letech 5. století přišli ke královskému dvoru Chlodvíka I. vyslanci Theodoricha Velikého, kteří měli za úkol vyjednat sňatek s Audofledou.[6] Jednání bylo úspěšné a mezi lety 493 až 498[pozn. 1] se Audofleda provdala za Theodoricha, čímž se stala ostrogótskou královnou.[8][9] Ze strany Theodoricha to byl politický tah, který spojil Ostrogóty s Franky. Ve své sňatkové politice pokračoval i později, když své dcery provdal za krále Burgundů, Vandalů a Vizigótů, čímž spojil Ostrogóty s každým větším germánským královstvím na západě Evropy.[10]

Audofleda byla před sňatkem pohanského vyznání. Před svatbou či krátce po svatbě konvertovala k ariánství.[9][pozn. 2] Theodorich a Audofleda měli dceru Amalaswinthu,[12] která Ostrogótům vládla od roku 526 do roku 534.

  1. ↑ a b Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ a b Амалазунта. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  6. ↑ DEANESLY, Margaret. A History of Early Medieval Europe: From 476-911. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-429-58994-2. S. 41. (anglicky) 
  7. ↑ MATHISEN, Ralph W.; SHANZER, Danuta. The Battle of Vouillé, 507 CE: Where France Began. [s.l.]: Walter de Gruyter Dostupné online. ISBN 978-1-61451-099-4. S. 87. (anglicky) 
  8. ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 105. 
  9. ↑ a b PREVITÉ-ORTON, C. W. The Shorter Cambridge Medieval History. [s.l.]: CUP Archive, 1966. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ JOHNSON, Lawrence J. Worship in the Early Church: Volume 4: An Anthology of Historical Sources. [s.l.]: Liturgical Press Dostupné online. ISBN 978-0-8146-6329-5. (anglicky) 
  11. ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-084-8. S. 100. 
  12. ↑ HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. [s.l.]: W. Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-018473-2. S. 27. (německy) 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

Developed by StudentB